Po městech bázlivě zamlklých měsíc se procházel,

Jiřík Luděk Moravský

Po městech bázlivě zamlklých měsíc se procházel, ubledlý, nemocný, chorý. Nebe se točilo v rozsáhlý kruh, souhvězdí za obzor padala v dálkách... Po břehu potoka chodil jsem zadumán, rozplakán... Voda se měnila ve sklo, na dně se blýskala rozteklá rtuť (v křovinách smaragdy zaplály na dně). Do stromů temno se stavělo s tajeným dýcháním. Ve žhavé, hořící lebce jediná myšlénka chtěla mi kvést – v duši se točilo klubíčko zmijí. Po břehu potoka chodil jsem zadumán, rozplakán, na laně čekal jsem z lesa. Stříbro jsem chodíval z potoka pít... Čas mával křídloma rychle a rychle...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1489. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLUBINY BOLESTI (Otokar Březina)
  2. PES. I. (Sigismund Bouška)
  3. Podzim mládí. (František Sís)
  4. KOŘIST DUŠE. (Antonín Sova)
  5. NÁLADA. (Otokar Březina)
  6. NÁLADA. (Sigismund Bouška)
  7. Emblem knihy. (Antonín Sova)
  8. OKNO. (Sigismund Bouška)
  9. ČISTÉ JITRO. (Otokar Březina)
  10. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)