Vod věčný pláč se v těžkých slzách ze skal prýštil(J6f)
pralesů dávných vlažil vegetaci kamennou(J7m)
a v štolách nejhlubšího obzoru se tříštil(J6f)
jak povzdech zajatého množství hořkou ozvěnou(J7m)
Tam sestoupli jsme v řadě své do díla tajemného(J7f)
pod zahrad kořeny a pod základy měst(J6m)
a v místech neznámých se báli světla svého(J6f)
jež v otrávených hloubkách nebezpečné jest(J6m)
v hodinách jež věků mlčením jsou obtěžkány(J7f)
jak tepot srdcí v zápase úmluvy tajné signály(J8m)
svých bratří naproti nám pracujících rány(J6f)
za stěnou kamennou v úžase bolestném jsme slýchali(J8m)
O tepající v hlubinách neznámí oddělení(J7f)
věřící církve tajemné a v katakomby zakleté(J8m)
za hlahol ran a srdcí svých bratrské pozdravení(J7f)
jak pocel duchový na rty své přijměte(J6m)
Je skryt nám obraz váš a nadarmo se hrouží(J6f)
zornice v žízni rozšířené do temnot(J6m)
a žhoucí výkřik náš jenž skály proletěti touží(J7f)
v tragické ticho rozdrcen je pláčem věčných vod(J7m)
Však jaro táhne nad námi do sadův oslněných(J7f)
dní všemohoucích dvůr je provází(J5m)
a z horizontů magických do nekonečna rozvlněných(J8f)
žeň prvních květů královských se zdvihá v sladké ekstasi(J8m)
Tam nejednou snad potkáme se v bílých zahrad zářích(J7f)
ve shromáždění májovém když práce žár se utiší(J8m)
však jenom bledost záhadná na proměněných tvářích(J7f)
nám prozradí že v hlubinách jsme byli nejbližší(J7m)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
51. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Po městech bázlivě zamlklých měsíc se procházel,
(Jiřík Luděk Moravský)
-
Podzim mládí.
(František Sís)
-
PROMĚNY
(Antonín Sova)
-
ŠŤASTNÍ.
(Otokar Březina)
-
DO HLUBIN
(Jan Opolský)
-
MÍR SAMOT ODVĚKÝCH...
(Otokar Březina)
-
SÓLO V TICHU
(Jan Opolský)
-
TANEC NA HORÁCH.
(František Taufer)
-
ZPĚV OBLOUKOVÝCH LAMP V HOSTINSKÉ ZAHRADĚ
(Stanislav Kostka Neumann)
-
ORLÍ JÍZDA.
(Antonín Sova)