DO HLUBIN

Jan Opolský

Až na dno vod, kde utajena tlí položivá ústrojí, kde rána v bouři utrpěná se zasuje a vyhojí, kde mlčelivá vegetace zrá pod převlakem staletí a vlání přediv organických lze v siném svitu viděti, tam v hlubinách, kde vlny není, jež přinesla by šelestu, kde myšlenka se narozená dá bez nadějí na cestu, kde v němých hrobech korálových zdroj poklidu se temení, zrak zevnějšími tvary sytý sní féerie a vidění, kde ulitami mrtvolnými je šerá půda poseta a žíhavými hvězdicemi tma modrá slabé vykvetá, tam v hlubinách, kde vraky tlejí a ložem kotvy hluš a chlad, tam v hlubinách svou touhu lidskou chci nenávratně pochovat!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

837. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SÓLO V TICHU (Jan Opolský)
  2. ORLÍ JÍZDA. (Antonín Sova)
  3. CHÓR JARNÍCH VOD. (František Taufer)
  4. HLUBINY BOLESTI (Otokar Březina)
  5. Tušení. (František Cajthaml-Liberté)
  6. URANSKÝ DEN (Hermor Lilia)
  7. NÁLADA. (Sigismund Bouška)
  8. vyhnancův kraj (Stanislav Kostka Neumann)
  9. BALLADA. (František Taufer)
  10. V BOUŘI. (Josef Lukavský)