I. Vánoce 1900.

Milan Fučík

Jak jsem se těšíval, když byl jsem ještě dítě! Mně vždycky zdálo se, že celý svět se mění v kraj vidin báječných a rozkošného snění. Těch příprav tajemných mne opřádaly sítě, kus božství tušil jsem v tom malém našem bytě, kde bylo šero již a v žhavém rozechvění a v bázni posvátné jsem čekal nadělení, jež s nebe pošle prý mi sladké boží dítě... A leta míjela i dětství snové zlatí, jak s růží k podzimu za lístkem lístek padá, jak jednou iluse snad všecky opustí tě... Však štěstí vánoční – to přece se mi vrátí, až v chvíli hřejivé, já a má žena mladá, Ježíška chystat budem – pro své vlastní dítě!...

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

63. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOBROU NOC. (Antonín Klášterský)
  2. VÁNOCE. (Ferdinand Tomek)
  3. PO LETECH. (Karel Babánek)
  4. DÍVKA Z CIZINY. (Emanuel Čenkov)
  5. ČESKÉ RORÁTY. (Antonín Jaroslav Klose)
  6. Na štědrý den. (Adolf Heyduk)
  7. První den jara. (Eliška Krásnohorská)
  8. VÁNOČNÍ PÍSEŇ PONOCNÉHO. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SV. PŘIJÍMÁNÍ (Xaver Dvořák)
  10. PÍSNĚ O MÉ DCEŘI. (Jaroslav Vrchlický)