III. Bez bázně, braši, vzhůru hruď,

František Cajthaml-Liberté

III.
Bez bázně, braši, vzhůru hruď,
Bez bázně, braši, vzhůru hruď,
a vypněme v před prsa! Dokažme, že, buď si co buď, žár hnutí nezakrsá, nýbrž mocně se povznese, kýžené štěstí přinese.
My, ač vše prací živíme, prabídný život vlečem; 15 protest snad zahřmít nesmíme cti opásáni mečem? Právo patří nám k životu, ne ostří znát bídy hrotu. Právo na život hajme si rázně ve každou chvíli, vždyť mnohý lenoch jen plesy – jiný hlad má, ač čilý. A máme snad to snášet dál? Ne! Odstraňme již jednou žal! Hle, všude oděvů sklady, a lid náš chodí nahý, a umírá téměř hlady – v sýpkách hnije chleb drahý! Dělník jeden dře v úpadu, druhý bez práce jest v hladu. Tož, co bylo, nechť není již! Po široširém světě pějme všemi jazyky již, nechť lepší čas již vzkvete. Osm hodin práce stačí, hlad těch bez práce zatlačí. Ku předu, braši, vzhůru hruď, vypněte mocně prsa, dokažte, že, buď si co buď, žár hnutí nezakrsá! Na zdar! zahřměte v širý kraj, ať žije, žije první máj! 16