Horník!

František Cajthaml-Liberté

Horník!
Při slabém kmitu kahanu ve podzemní kobce dlí muž dělník při práci těžké, jež hrozně sílu umdlí. Tváře ukazují starce, ačkoli jest velmi mlád – sestaral v práci předčasně maje průvodčího – hlad. 28 A vše trpělivě snášel, žilť pro dítky, pro ženu, miloval je jak ony jejjej, v nich znal jen svou Štěstěnu. Však dnes jaksi smutně hleděl, v práci časem ustával, vzpomínal na celý život, s nímž často hlad pohrával. Sotvaže odrostl škole, v důlu s otcem pracoval, zřel, jak otec vedle něho hrozně život dokonal. A léta míjela kvapem, jednotvárně den co den, zřídka se štěstí usmálo naň, a to na chvíli jen. „Co na mne as k stáří čeká?“ dí, a nástroj odloží, hlavu skloní... A v tom děsný hřmí výbuch v uhlí loži... Se zohavenými údy s druhy vložen v jeden hrob. – Celý život blaho tvořil, za to žil, zhynul jak rob.