Popěvek.

František Cajthaml-Liberté

Popěvek.
Dělníče, dělníče, – dělníče můj milý! co jen tebe čeká ve každinkou chvíli. 18 Od jitra do noci týráš tělo svoje, jako by jen bylo kus mrtvého stroje. A i ten stroj z kovu časem se poláme, leč tělo tvé nesmí potkati to samé. Ono musí býti hotovo vždy k práci pro jiných pohodlí nebo pro legraci. Když pak přece někdy stár, únavou padneš, z práce jsi vyhozen – nechť hladem uvadneš. Ale doufej, že přec zacinká ten zvonec, kdy všechen lid řekne: „Budiž bídě konec.“