Co kvetlo jaro zrály olivy(J5m)
a zima vodila jar nových déšť(J5m)
spal rabbi zatím sedmdesát lét(J5m)
jak toužebně byl ondy sobě přál(J5m)
kdy hloubal nad tím místem žaltáře(J5m)
kde v písni stupňů toto psáno jest(J5m)
Lid Sijjonu kdy z hanby zajetí(J5m)
Pán navrátí jak snící budeme(J5m)
List knihy svinul sedal v myšlénkách(J5m)
Lét sedmdesát v cizích okovech(J5m)
běd dlouhá doba přec jen krátký sen(J5m)
Lze člověku tak dlouho spát a snít(J5m)
Jde kdysi v dumách cestou necestou(J5m)
kam tichá ovce vede kroků směr(J5m)
Čí jest to dobré zvíře zbloudilé(J5m)
a kdy kam ovce vodí mudrce(J5m)
Muž tady sází mladý rohovník(J5m)
Jak dlouho roste taký nový štěp(J5m)
než na svých větvích hostí ovoce(J5m)
jež kozlímu jsouc rohu podobno(J5m)
jest leda dětem sladkou pochoutkou(J5m)
Lét sedmdesát Plodu nedočkáš(J5m)
Já na své půdě taký našel kmen(J5m)
co štípil otec můj Kéž po mně syn(J5m)
též jídá vděčně z mozolů kdys mých(J5m)
Den pálí žhavý žárem chví se vzduch(J5m)
Mdlým krokem dále ovce pokorná(J5m)
jde před rabbim ač hlavu klopí už(J5m)
ni stvolu neuhryzne po cestě(J5m)
až mizí v ořeší a za ní kmet(J5m)
Tu stinný úpad vláhou dýchá vstříc(J5m)
kdes bublá v travách skrytý vody zdroj(J5m)
klus laně hbitý mlkne v hlubinách(J5m)
a ticho ticho dumá kolkolem(J5m)
Pnou skály travné boky do oblak(J5m)
zda zabloudili ve hvozd Libanu(J5m)
či jest to Chaj Met místo tajemné(J5m)
Kdo zabloudí tam smrti neuzří(J5m)
Kmet vyňal chléb jej vodou ovlažil(J5m)
a nasytiv se o kmen opřel skráň(J5m)
A spánek poklidný mu zavřel zrak(J5m)
Vstal Stromů průlinou dne záře mdlá(J5m)
jej vede zpět jde za ním stádem brav(J5m)
a venku dále sálá vedro dne(J5m)
Kraj známý na něm půvab nový však(J5m)
jak chorému jenž usnul s poledne(J5m)
a nyní co jde slunce k západu(J5m)
mu všecko plane jiným přísvitem(J5m)
kdy z nemoci jej budí k životu(J5m)
dne spánek známý skrásniv náhle svět(J5m)
Muž třese rohovníkem sbírá plod(J5m)
Jsi týž kdo tento strom tu štípil sám(J5m)
Jsem vnuk(J1m)
To spal jsem tedy sedmdesát lét(J5m)
se v duchu diví kmet a tento brav(J5m)
jest plodem oné tiché ovečky(J5m)
co březí bahnice mě vedla sem(J5m)
Dej okusit mi svého ovoce(J5m)
mdlou slastí jeho stáří nezhrdni(J5m)
a vezmi ovce ty Žij v pokoji(J5m)
Jde domů do města jde jako v snách(J5m)
jak před léty ač dosud pevný krok(J5m)
Hlas dojetí mu tlumí radostné(J5m)
an ptá se v tísni Kde syn rabbiho(J5m)
Již dávno shromážděn kde otců hrob(J5m)
Zrak vnuka pátravý jen cize hledí naň(J6m)
Jež byla svědkem jeho moudrosti(J5m)
kmet neznámý jde hrdě do školy(J5m)
Tam právě rabbi pevně vykládá(J5m)
Kdo v této síni sestupoval kdys(J5m)
před otci vašimi k pravd zdrojům hlubokým(J6m)
a zlato vážil z Písma živých vod(J5m)
byl moudrý muž však tuto klopýtal(J5m)
jak ten kdo nesa na rameni čbán(J5m)
mní že ho tíží celá cisterna(J5m)
Lid Sijjonu kdy z hanby vyhnanství(J5m)
Pán povolá jak snící budeme(J5m)
Ta léta běd a hanby v okovech(J5m)
se zdála jemu těžkým trapným snem(J5m)
kdy zasvitnul pak den jim svobody(J5m)
jak snícího prý budí k životu(J5m)
Však jeho nad výklad já stavím svůj(J5m)
Ne těžký život bolesti a běd(J5m)
kdo pozná žal mně teskně dosvědčí(J5m)
ples náhlý života jest krátkým snem(J5m)
On v život plný běd se vehloubal(J5m)
až radost mimo zor si nechal jít(J5m)
a zasnil život Zmizel jako v snách(J5m)
Dí pověst V zemi Hethitů jest město Lus(J6m)
kde nikdo neumírá byť i stár(J5m)
Když dnové jeho naplněni jsou(J5m)
a stáří neplodné všem na obtíž(J5m)
jej vedou před bránu kde čeká smrt(J5m)
Snad rabbi druhdy uchýlil se tam(J5m)
že málo byl mu přirozený věk(J5m)
sní trudně nad života bědou sobě snem(J6m)
až jednou vyvedou jej před bránu(J5m)
Ni jména nezjevil a k muži zpět(J5m)
jde onomu kde ovce zanechal(J5m)
Chléb odmítá i sladké ovoce(J5m)
i vzdech mu hořkne mlčících jen úst(J5m)
Plod mozolů je sladší nad úspěch(J5m)
jenž z bohaté žně ducha zbude po létech(J6m)
kdy jiné slovo týchž se týká pravd(J5m)
Když radost snem snu nelze věřiti(J5m)
věř životu že není spánkem běd(J5m)
Ač tajemnou zná cestu rabbi zpět(J5m)
kde beze snů a bolu dlouho snil(J5m)
skráň mlčky kloně čeká noc a skon(J5m)