Mane, mane, thekel...

František Leubner

Kdo do duše mi psal ty tajné runy? Ne kvas, – má duše sotva chléb svůj denní, dne tíhou klesajíc jde tiše ku prameni, kde doušek nalezne a úsvit krásy slunný. Kdys však jí šlehne cos jak prasklé struny: Děs neznáma a bezpříčinné chvění... Jak fosforečné písmo rozplizle se mění v tvar metly mlhavé a hrozí hrůzné runy... Hlod hříchů není to však ve svědomí. Jak žhavá láva kůru země lomí, tak děs ven valí bystřinou se z bezvědomí... Zda zapadlé to dětské zaleknutí, či hrůzy budoucna to bleskné tnutí? Zda předzvěstný žeh pekel? – Mane, mane, thekel...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1104. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. FINALE. (Roman Hašek)
  5. VIII. Den, kdy tě nezřím, ne, to není den, (Antonín Klášterský)
  6. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  7. ZA PANÍ BOŽKOU VOLDANOVOU. (Antonín Klášterský)
  8. PROSBA. (Xaver Dvořák)
  9. ADDIO. (Vladimír Frída)
  10. PODZIM BÁSNÍKŮV. (Karel Dostál-Lutinov)