Tíseň večera.

František Leubner

Tma večera jak tučná hrobů dávnoletých hlína v chrám dusné vlhko kupí; tlí v něm s trouchní kvítí puch ulic, svátý s prachem do pavučin sítí, chlad hrobek zasutých, měst hříchů vonná špína. Jak Bůh by odešel,... lampa v slzách krve uhasíná... Jen oharek mi s čmoudem v brevíř z boční lodě svítí, dav s hrubým hovorem kde ven v plyn svítilen se řítí, a s pláčem duše tajeným ven klesá postať stinná... Hu – v průvanu se klátí s chřestem na řetízku stín hmotný na zdi, – seschlé useknuté rámě, jímž lámal svatokrádce kalich v mrzkém zisku. Mě hrůza stinadel tmou škrtí v rozhněvaném chrámě, jak na hrdle bych cítil v mrazném stisku tlak prstů kloubnatých a kostlivé to rámě...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

884. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  2. DOMOV (Božena Benešová)
  3. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Agonie. (Antonín Sova)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  7. CASSIUS (Karel Toman)
  8. naposled (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Přišla jeseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)