Na křížných cestách.

František Leubner

Byl soud – a pod sekerou kata krev třísní hrůzná stínadla: To hlava, mužným vzdorem jatá, od těla těžce odpadla. Král klidné prý má zase spaní... Kat tělo, kořist vran a kání, když na noc třetí den se sklání, pohrobil na křížné cesty. A k tělu hlavu, s kola sňatou, v hrob klada katův pacholek, děl bez citu: „Prý za věc svatou, ne k hříchu s druhy vespolek meč kul jsi, dobra snem se šále, – proč nevzpomínal jsi však stále, kdo soudcem být chce rady krále, o svou že zahrává hlavu?“ Noc vlhké mlhy nad kraj věsí, když nad hrobem lká sirý druh: „Mně hrob ten svatý, jiné děsí, zrak mámí přízrakem i sluch. Tu práva čeká, jenž děl ke mně: Kdo věsí páž a hlavu němě, kdy zlostník ničí blaho země, nehoden, zem že jej nosí!“ Když ráno den se s mlhou mísí, král mimo jede s družinou. „Pláč stejných druhů marně křísí zde mrtvou hlavu zlosynnou –“ pan kanclíř smál se převesele. „Let mladých byl mi za přítele, však vyčítal mi nyní směle zradu těch nadšených slibů – –“ Král chmurný prudce staví oře: „Ni ďábel tomu nevěří, kdo zradí sebe, proto v skoře jej v kvap štve pekla do dveří.“ Než chladný den se na noc schýlí, kat na rozcestí chvatně pílí... Lid za zlým rádcem nezakvílí, pastvou že krkavcům chystán.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

474. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O hodinkách. (Ladislav Quis)
  2. LXXI. V svatojirském chrámě blíž oltáře (František Jaroslav Kamenický)
  3. Hospodine, pomiluj nás!... (František Leubner)
  4. Za šera večerního. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. VIDĚNÍ NA HŘBITOVĚ (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA VIA APPIA. (Antonín Klášterský)
  7. Puklý zvon. (Sigismund Bouška)
  8. I. Klekání. (František Táborský)
  9. Smrt a skřivan. (Jaroslav Vrchlický)
  10. KAPLE (Hermor Lilia)