Bouřka.

Irma Geisslová

Bouřka.
Vichr skučel, blýskalo se, hrom už bouřil, duněl, rachotil; tu se Prokop pod peřinou samou bázlivostí zapotil. „Nač se báti?“ pravil Vojslav, jenž byl věru jiný klučina, „zítra bude zelenější každý les, i sad, i lučina. Ovšem blesky jen jen sviští, ale co je na tom hrozného? já v tom vidím velkou krásu, která slaví Tvůrce moudrého.“ 19