Na hrobě matčině.

Irma Geisslová

Na hrobě matčině.
Matička má mi usnula, čtvero má její lůžko zdí, spí tam a spí tam dosavad – nevím ach, kdy se probudí. Ve blahém onom stišení musí as míti pěkný sen pod zemí, kde se nestýská, můj z něhož nevyruší sten. 26 Matičko moje, přeji ti, upřímně přeji svatý klid; na chvilku ale přece jen mohla bysi se probudit. Říci mi, o čem se ti zdá ve tvojich nekonečných snech, o Bohu zdali, andělích, anebo o nás, o lidech? Či snad mi nespíš, matičko? slyšíš mou prosbu, nářek můj? – Všude je Bůh – ó, prosím tě, oroduj za mne, oroduj!
Básně v knize Luční kvítí:
  1. Zpěv a slza.
  2. Touha po zpěvu.
  3. Smíšek.
  4. Růže na samotě.
  5. Do přírody!
  6. Ku přírodě.
  7. Písně letní.
  8. Dobré jitro!
  9. Před spánkem.
  10. Děvčátku.
  11. Sestřina prosba.
  12. Družičky.
  13. Babička stůně!
  14. Říjnové jitro.
  15. Sny.
  16. Bouřka.
  17. Jarní radosť.
  18. Smavé žití.
  19. Ve vůni šeříka.
  20. Červnový večer.
  21. Ptáče na odletu.
  22. Na hrobě bratříčka.
  23. Útěcha na hrobě.
  24. Na hrobě matčině.
  25. Na Dunaji.
  26. Z violek.
  27. Kvítí.
  28. Dojmy letní.