PRVNÍ SNÍH.

Irma Geisslová

Poslední listí včera ještě s červánkem zlatým pohrávalo – do rána sníh! a každé lípě na kožich se ho vysypalo. Oj, s jakým plesem zavýsknou si dětičky drobné cestou v školu! vesele na vrch vyšplhají – s jásotem sjedou s vrchu dolů. Ale – „Bůh pomoz!“ lidé chudí šeptají rtoma pobledlýma. Stará to píseň, stará bolesť jako ten sníh a jak ta zima. Nastaly nám zachmuřené smutné časy, – považte si, Čeřovka má bílé vlasy! V pohádku jsme včarováni staří – mladí – hle, lip našich stříbroskvělé stromořadí! Neví ten, co strašného se venku děje, koho v srdci zlatoskvoucí láska hřeje. Ale ten, kdo osiřelý světem kluše, cítí mrazu žhavý spár až do dna duše. Veliký mír se vznáší zamlklým, šírým krajem, země-li odpočívá pod sněžným hranostajem. Co se jen odehrává v útrobách ztuhlé země!? jak by byl všemu konec, lesy, dol – vše spí temně. Jak by jen bajkou bylo, jaro že zas se vrátí, probudí radosť v polích a lidské trudy zkrátí... Když bouřný severák k nám táhne z Krkonoš, ó seskupme se v tichu a vypravujme si o strážném duchu hor – ta bajka není k smíchu. Vždyť v báj se utají, co nemůž’ slovem hřmít, co vře jen v ňadrech lidu, jenž zvěstí příkladnou svá muka vypráví, ač s úsměvem a v klidu. Ten mocný horstva král, ten bájný Krakonoš, jenž před škůdcem kraj chrání, nic není jiného, než péče dojemná v té horalově skráni. Nic není jiného, než samé lásky dech k těm horám milovaným, k těm strmým, velebným – k těm drahým, překrásným a věčně opěvaným – !

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

586. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při sanici. (Adolf Heyduk)
  2. POSTNÍ PÍSEŇ. (Jan Opolský)
  3. XXIII. NOVINA. (Petr Křička)
  4. pečárky (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PROSINEC 1917. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. Chata v zimě. (Vojtěch Pakosta)
  7. XV. Zima se končí, (Adolf Heyduk)
  8. DVA HLASY. (František Kvapil)
  9. KONEC ZIMY. (Alois Škampa)
  10. SNĚŽENKA A HAVRAN (Eduard Albert)