DVOJÍ JARO

Karel Hugo Hilar

Po dusné noci jsem vyšel a spočetl počet tepů, který ještě mi zbývá. – Stromy, jež včera kanuly sněhem, dnes pršely květy a ty jsi stála na perroně lokální dráhy ve sportovním dresu, kolena nahá, protěž za kloboukem, baťoh, sukovitou hůl, pudřenku v ruce, úzké barvené rtyJsi hoch či dívka? srdce chvěje se nejistotou. Shakespearova Rosalinda z Arden, či Faidon ze Symposia? Proč slza, trysklá mi náhle v srdci, změnila se v květ? Protože tys na mne pohleděla? Proč schvátil mne hlad líbati tvé vlasy, a celovati tvé nahé tělo? Vše jest jen sen. Na tvůj vlak zvoní signál. Kdybych byl Sokratem, ty Faidonem, dívko, celoval bych tvé rusé kadeře v prytaneiu řka: „Co bude z tvé kadeře zítra?“ K tvé památce ostříhám si vlasy, Sokrate, s tebou zemře můj půvab –“ řekla bys. Ale ty, dítě, jsi dívka, tvé pohlaví je sladší, na cestu svítá ti slunce. Spěš, nádražím supí tvůj vlak. S bohem, na neshledanou kam jen se hneš, čeká láska. Ale mne číše bolehlavu.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

93. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POVÍDKA ZE SYCHROVA. (Bohdan Kaminský)
  2. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TAKÉ KVĚTINA (Karel Dostál-Lutinov)
  4. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  5. LESEM. (Ferdinand Tomek)
  6. V EXILU. (Adolf Červinka)
  7. POLOSEN (Božena Benešová)
  8. ZPÍVAJÍCÍ PLAMENY. (Adolf Červinka)
  9. Z vlaku. (Antonín Klášterský)
  10. ELEGIE. (Josef Svatopluk Machar)