PŘELUD SVĚTA

Hermor Lilia

Vrch světle zelený v srdci mém se jasně rysuje, když z něho přivívaje dálný vítr zrak čistým chladem vymývá. Kdo vyzved' mírné vlny pahorků a ztužil ve větrný podvečer, a aby šálil mne, rozlil řeky světlý blud? Vždyť tento zjev je jenom klam a pod jeho větrnou, sladkou barvou nicotu prázdnou nahmatám. Ale i já jsem jenom přelud a sen toho, kdo vysnil mne a vlnu a chlum, my tři jsme vězňové jeho spánku, kteří za živé mají se navzájem; a jeho dech, jenž roztavuje tvary, široce duje mezi atomy těl, jež rozptylují se v zmámený vír. A přece cítím a vím, že jsem; přece teple tepe krev a silně žije vonná zem.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

897. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Racek)
  2. VRCHOLNÝ VEČER (Hermor Lilia)
  3. None (Josef Holý)
  4. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  5. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)
  6. Na bílém listu. (Eliška Krásnohorská)
  7. NAD CIZÍ PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  8. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  9. PŘÍRODA A BÁSNÍK. (Zikmund Winter)
  10. MOTIV Z FLORIANA. (Jaroslav Vrchlický)