PŘELUD SVĚTA

Hermor Lilia

PŘELUD SVĚTA
Vrch světle zelený v srdci mém se jasně rysuje, když z něho přivívaje dálný vítr zrak čistým chladem vymývá. Kdo vyzved’ mírné vlny pahorků a ztužil ve větrný podvečer, a aby šálil mne, rozlil řeky světlý blud? Vždyť tento zjev je jenom klam a pod jeho větrnou, sladkou barvou nicotu prázdnou nahmatám. Ale i já jsem jenom přelud a sen toho, kdo vysnil mne a vlnu a chlum, my tři jsme vězňové jeho spánku, kteří za živé mají se navzájem; a jeho dech, jenž roztavuje tvary, široce duje mezi atomy těl, jež rozptylují se v zmámený vír. A přece cítím a vím, že jsem; přece teple tepe krev a silně žije vonná zem. 30
Básně v knize Večery:
  1. CHODEC
  2. HORSKÝ VÍTR
  3. STARÁ ŠTĚPNICE
  4. NA TUBĚ VICHRU
  5. OBRAZ
  6. VES
  7. JDA MALÝM MĚSTEM
  8. STATEK
  9. PUSTÁ HODINA
  10. DEN NAROZENIN
  11. HÁDANKA
  12. VĚČNĚ VZPOMÍNATI
  13. NEVER MORE
  14. ČEKÁNÍ
  15. HŘBITŮVEK LESNÍ
  16. JARO
  17. ZÁHON
  18. AZURNÉ FLUIDUM
  19. URANSKÝ DEN
  20. DIV
  21. PŘELUD SVĚTA
  22. TICHNE TEP
  23. NOC PROSTŘED LÉTA
  24. HNÍZDO
  25. LES ÚNOROVÝ
  26. VIGILIE
  27. AVE
  28. VYSOKÁ CHVÍLE
  29. ELEGIE
  30. KLÁŠTER
  31. HŮL ŠIKMO OPŘENÁ
  32. ZÁKOUTÍ MILENCŮ
  33. NA HOŘE TESKNĚ ZADUMANÉ