DEN NAROZENIN

Hermor Lilia

DEN NAROZENIN
Stromy jsou mlha studená, kterou pročernaví nitky kostry; v mrtvé trávě plíží se kouř šera. Bez hvězd jistě byl ten večer, prvý mého života; bez hvězd býval v městě podhorském, na zahradě opuštěné, v dobách těch, kdy smutný podivín pod těžkým mládím k smrti poklesal. Pak zde jsem vzpomínal ho sám, na tomto pustém místě podzimním, v jehož kalnou zamlklost jenom z dálky doléhal lidstva netvorného šum. Rychle kroky kroužily, zde sbohem zašeptly mi vždycky a podávaly svoje dary matné, jež v rukou měnily se v prázdný vzduch. Tak vzešel dnešní soumrak; ni nejchabější zář neproniká šedí výšin. Nechť ještě jednou jen, ty pusté místo, se vrátím k tobě nebo mnohokrát, ty zapomeneš mne; i na můj úsměv, jenž ví, že všechno to, co jsem, i vše, co bouřilo a žilo vůkol, byl pouze těžký, šeroprázdný sen. 15