VYSOKÁ CHVÍLE

Hermor Lilia

VYSOKÁ CHVÍLE
Ve vánku prvně prochladlém již jesenní má útulnost šeravý sestaralých listů šum, jak mnoho jich když k sobě choulí se, teplo střádajíce před spánkem. Bleďounce sirné mráčky, zelenavě šedé, fialovošeré s krajem oranžovým, tanou na světelné záplavě, v níž zhynulé se taví letní růže, nad hřebeny kaplí zčernávajících. V uzavřeném chrámu slabý dívčí zpěv, tam v liduprázdnu jásá vzdáleně, k výším vzlétá křídlem milostným. Zpěvu zavřenost a mráčků zadumání, černá ostrost křehkých hřebenů: Tiše obloha se otevřela k věčnu. 39