LES ÚNOROVÝ

Hermor Lilia

LES ÚNOROVÝ
Plavobílé pleso záře, v něž rozteklo se slunce západní, duje burný vítr. Lesy proutěné dost mají prázdna, by jím bloudilo dvou živých teplo. Náhlé pocely, plaménky mlčelivé, provívá suchý, neustálý šelest. Dole ves se bíle rozsvítila pozdní milostí. Spočineme; rukou lehký dotek proud tichý přelévá, jenž jediný koluje dvojí krví. Proti ruchu, v němž pruty vážně na šednoucím nebi se kývají a rusé, nezmarné listí prudce střásá zimní spánek, tvář tvoje žije, citová a útlá, ze vzduchu mroucí svity sbírajíc je mění v usmívavý mír. Vroucné temno tvého srdce roní drobné trsy aureoly křehké. Soumrak v útržcích se chytá větví, záhy neklidný přízrak listu spálí v troud. V nízkém boru, hustě táhnoucím, kde klubka jehličí se choulí zádumou, 34 bezdné polibky chut mají chmurnější pod temným šumem velké hádanky. I my jsme její část, dvé soumraků rty hlubokými slitých, jeden stín večerem ztrávený, dva lupeny splynulé se spánkovým žitím spoust. Již mocné svahy zkypřil studený, mhavý šer, jenž halí všechno chvění. Jen na temenu tuhý, řídký vlas, kalný v šedivu, se dálně třese. 35
Básně v knize Večery:
  1. CHODEC
  2. HORSKÝ VÍTR
  3. STARÁ ŠTĚPNICE
  4. NA TUBĚ VICHRU
  5. OBRAZ
  6. VES
  7. JDA MALÝM MĚSTEM
  8. STATEK
  9. PUSTÁ HODINA
  10. DEN NAROZENIN
  11. HÁDANKA
  12. VĚČNĚ VZPOMÍNATI
  13. NEVER MORE
  14. ČEKÁNÍ
  15. HŘBITŮVEK LESNÍ
  16. JARO
  17. ZÁHON
  18. AZURNÉ FLUIDUM
  19. URANSKÝ DEN
  20. DIV
  21. PŘELUD SVĚTA
  22. TICHNE TEP
  23. NOC PROSTŘED LÉTA
  24. HNÍZDO
  25. LES ÚNOROVÝ
  26. VIGILIE
  27. AVE
  28. VYSOKÁ CHVÍLE
  29. ELEGIE
  30. KLÁŠTER
  31. HŮL ŠIKMO OPŘENÁ
  32. ZÁKOUTÍ MILENCŮ
  33. NA HOŘE TESKNĚ ZADUMANÉ