LES ÚNOROVÝ

Hermor Lilia

Plavobílé pleso záře, v něž rozteklo se slunce západní, duje burný vítr. Lesy proutěné dost mají prázdna, by jím bloudilo dvou živých teplo. Náhlé pocely, plaménky mlčelivé, provívá suchý, neustálý šelest. Dole ves se bíle rozsvítila pozdní milostí. Spočineme; rukou lehký dotek proud tichý přelévá, jenž jediný koluje dvojí krví. Proti ruchu, v němž pruty vážně na šednoucím nebi se kývají a rusé, nezmarné listí prudce střásá zimní spánek, tvář tvoje žije, citová a útlá, ze vzduchu mroucí svity sbírajíc je mění v usmívavý mír. Vroucné temno tvého srdce roní drobné trsy aureoly křehké. Soumrak v útržcích se chytá větví, záhy neklidný přízrak listu spálí v troud. V nízkém boru, hustě táhnoucím, kde klubka jehličí se choulí zádumou, bezdné polibky chut mají chmurnější pod temným šumem velké hádanky. I my jsme její část, dvé soumraků rty hlubokými slitých, jeden stín večerem ztrávený, dva lupeny splynulé se spánkovým žitím spoust. Již mocné svahy zkypřil studený, mhavý šer, jenž halí všechno chvění. Jen na temenu tuhý, řídký vlas, kalný v šedivu, se dálně třese.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

736. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ, KDYŽ DUŠE USNULA... (Viktor Dyk)
  2. Březen. (Otokar Březina)
  3. ZÁKOUTÍ MILENCŮ (Hermor Lilia)
  4. Kde Tvoji milenci...? (Vilém Bitnar)
  5. ZRÁNÍ. (Antonín Sova)
  6. MLÁDÍ DOBYVATELE. (Antonín Sova)
  7. REQUIESCAT! (Xaver Dvořák)
  8. K VEČERU. (František Taufer)
  9. I Jas oblohy kdy neporušen zmírá (Rudolf Medek)
  10. PROCHÁZKA (Antonín Sova)