ELEGIE

Hermor Lilia

ELEGIE
Na rovech žíří témě hebounké, i na západním boku žíří tráva. Zjasněno západem, mdlé zlato křížů bledozářně rozlévá se vlahem, jež je zakaleno prvním zdáním šera. U rovů sedím; mnohý básník tak na hrobkách veských sedal, měře dlouhý věk staletým, chabým chvěním travek hrobových. Však oni zemřeli. Já ještě svůj cítím tep; a dosud nechápu, jak možno nebýt v divné kráse světa. Přec přijde čas a beze mne, nad temným nevědomím hlíny mé, se bude sklánět zvolna čistý den a v jeho zelenavé plavosti se lehce honit tichých mušek roj. 40
Básně v knize Večery:
  1. CHODEC
  2. HORSKÝ VÍTR
  3. STARÁ ŠTĚPNICE
  4. NA TUBĚ VICHRU
  5. OBRAZ
  6. VES
  7. JDA MALÝM MĚSTEM
  8. STATEK
  9. PUSTÁ HODINA
  10. DEN NAROZENIN
  11. HÁDANKA
  12. VĚČNĚ VZPOMÍNATI
  13. NEVER MORE
  14. ČEKÁNÍ
  15. HŘBITŮVEK LESNÍ
  16. JARO
  17. ZÁHON
  18. AZURNÉ FLUIDUM
  19. URANSKÝ DEN
  20. DIV
  21. PŘELUD SVĚTA
  22. TICHNE TEP
  23. NOC PROSTŘED LÉTA
  24. HNÍZDO
  25. LES ÚNOROVÝ
  26. VIGILIE
  27. AVE
  28. VYSOKÁ CHVÍLE
  29. ELEGIE
  30. KLÁŠTER
  31. HŮL ŠIKMO OPŘENÁ
  32. ZÁKOUTÍ MILENCŮ
  33. NA HOŘE TESKNĚ ZADUMANÉ