Josef Lukavský.

Josef Lukavský

Půl ze šťovíku zroben jsem, půl z jedu, a proto snad chutnám tak zatraceně a hořký posměch mám pro smích i bědu, že mimo líc vidím i obráceně. Když histriona uložil jsem k ledu, já básníkem jsem stal se k vůli změně a jak dřív ústy teď boj perem vedu a lhostejno mi, stoupnu-li tím v ceně. Je kurtisánou muza ta i ona a žádná cenu lidské duše nemá, jež pro ni zmírá zoufalá a němá. Jen okamžiků rozkoš sladká, vonná je mojí touhou. Věčnost k smíchu jesti tomu, kdo jed vzal za devisu štěstí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

605. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. To byla všecko prý otřelá slova, (Jaroslav Vrchlický)
  2. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sonet – prolog. (Josef Svatopluk Machar)
  4. ZDROJ POESIE. (Josef Kuchař)
  5. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  6. Touha po moři. (Josef Kalus)
  7. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  8. XVI. Po polibku svém uprchla mi v studu, (Antonín Klášterský)
  9. Čteš verše mé jen jako pěkné básně (Jaroslav Vrchlický)
  10. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)