Josef Lukavský.

Josef Lukavský

Josef Lukavský.
Půl ze šťovíku zroben jsem, půl z jedujedu, a proto snad chutnám tak zatraceně a hořký posměch mám pro smích i bědu, že mimo líc vidím i obráceně. Když histriona uložil jsem k leduledu, já básníkem jsem stal se k vůli změně a jak dřív ústy teď boj perem vedu a lhostejno mimi, stoupnu-li tím v ceně. Je kurtisánou muza ta i ona a žádná cenu lidské duše nemá, jež pro ni zmírá zoufalá a němá. Jen okamžiků rozkoš sladká, vonná je mojí touhou. Věčnost k smíchu jesti tomu, kdo jed vzal za devisu štěstí. [45]