Mirko Štork.

Josef Lukavský

Mirko Štork.
Povýšen bude, kdo se ponižujeponižuje, a ponížený, kdo povýšen bývábývá, a tak i on, jenž hvězdy postrkuje a kamarádsky na Luňany kývá. Ten, který stále zrádné plány kuje a přes hranice v daleko se dívá, prý bude zavřen do domácí sluje a tam ať třeba alleluja zpívá. Co řečeno tím? To odhadnout může, kdo vůbec může něco odhadnouti a se zlatem se stýkal na své pouti. Uváz-li drápkem, nic mu nepomůže a musí sdusit každý mocný plamen a tancovat jen u domácích kamen. [39]