Jaroslav Čihák.

Josef Lukavský

Jaroslav Čihák.
Na koho sláva od zrození číhá a kdo se shlídne v zjevu AdoniseAdonise, ten ví, že platí a že jeho tíha na váze žití na plus nakloní se. A potom ať se scenerie mihá – o tomto plusu jistě všude ví se a z něj se jednou kupon zisku stříhá, když bohémství na hřebík zavěsí se. Ten nepochybil, kdo vzal slávu za cíl a ve sklepě kdo hlubokém ji hledal, kde zuřil toku plzeňského bacil. Pak snadno klády hlasu skládal, zvedalzvedal, zvlášť měl-li schopnost býti stále větší tím, že každého zabil proudem řečí. [5]