Robert Polák.

Josef Lukavský

Robert Polák.
Muž mnohotvárný, stakrát násobený, jak možno denně na divadle spatřit. Ne za honorář! Jen ve prospěch scény se v jednom kuse možno pětkrát natřít. Prost ješitnosti, která nemá cenyceny, chtěl s operou kdys operettu sbratřit, ba také jako malíř rovnocenný chtěl s paletou do nesmrtelna patřit. Však na konec se rozhod pro Slavii, kde všichni stejně svoji kávu pijí, ať zpívají, ať kreslí, nebo hrají. On nikdy v žití neměl strachu z hlavní a nikdy také, jako jiní slavníslavní, se neptal napřed: Co mi za to dají? [23]