Jan Kubelík.

Josef Lukavský

Jan Kubelík.
Že Dalibor kdys hrál na struně jednéjedné, byl o tři stupně horší Kubelíka a jeho sláva proto před ním bledne a v rozvalinách černé věže bliká. Čas jiný dnes a vlna toho zvedne, kdo vztyčuje se a jsem vítěz říká a letí světem v touze neposednéneposedné, než v posled zahraje si na tatíka. Duch praktický pak proměňuje v zlato ne tony jen a smyčce zápolenízápolení, leč také běžné věci každodenní. Promění v brikety a rašelinu bláto a vodu studničnou a slivky pivní v zázračné proudy radioaktivní. [47]
Básně v knize Karikatury umělců:
  1. Otta Boleška.
  2. Jaroslav Čihák.
  3. Karel Hašler.
  4. Jaroslav Hurt.
  5. František Havel.
  6. Karel Burian.
  7. Emma Destinnová.
  8. Karel Kovařovic.
  9. Václav Kliment.
  10. Otakar Mařák.
  11. Robert Polák.
  12. Gustav Schmoranz.
  13. Václav Štech.
  14. Jan Vávra.
  15. Eduard Vojan.
  16. Karel Weiss.
  17. Karel Želenský.
  18. Mirko Štork.
  19. Alois Sedláček.
  20. Karel Štapfer.
  21. Josef Lukavský.
  22. Jan Kubelík.
  23. Adolf Krösing.
  24. Alois Charvát.
  25. František Ondříček.
  26. Bohumil Kovář.
  27. Emil Pollert.
  28. Josef Strouhal.
  29. František Picka.
  30. Richard Menšík.