BLESK.

Josef Lukavský

Já po tobě jsem sah', jak po vonícím květu, jejž v zářných náladách bohové dali světu, a hlas tvůj vstříc mi zněl a tiché: „vezmi“ – děl, „vždyť pro tebe květ je tu“. Noc jarní voněla a sladce opíjela, když mdlá a zardělá jsi v loktech mých se chvěla a já tě dechem hřál a slzám tvým se smál a hladil zázrak těla. V žíznivý polibek se naše ústa spiala, by život jako lék vzala a ochutnala, však rudý blesk se mih' v srdcích i ve zracích, jehož jsi nečekala. Když na východě vzplál požárem přísvit denní, život se na nás smál tisícem políbení a hlas můj vstříc ti zněl a tiché: „vezmi“ – děl, v přísaze zaslíbení.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

647. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)
  2. TY! (Josef Lukavský)
  3. Tvé slzy viděl jsem, jež tryskly tobě z duše (Emanuel Hauner)
  4. VTEŘINY (Otokar Březina)
  5. MATEŘSTVÍ. (Adolf Červinka)
  6. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  7. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  8. KDYŽ NÁPOJ ÚNAVY... (Otokar Březina)
  9. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  10. ÚTOČNÁ PÍSEŇ. (František Taufer)