CESTOU K LESU.

Josef Lukavský

Má panenko zlatooká, dnes se rozluč s rozumem, nechci ho víc jako soka na cestičce, kterou jdem. Jenom srdce vezmi sobě, bych je vzíti mohl tobě, až se k sobě přivinem – tam, kde něžně šeptá vřes: vzleťte, šťastní, ještě dnes opojeni žhavou láskou vzhůru, do nebes. Má panenko černovlasá, léto plane do dálí, květy voní, skřivan jásá a krev volá halali – Ty slyšíš mé srdce tlouci a já zase hlasy zvoucí, abysme se objali – tam, kde něžně šeptá vřes: vzleťte, šťastní, ještě dnes opojeni žhavou láskou vzhůru do nebes. Má panenko roztoužená, svoje amen řekni již, za okamžik, jako žena do nebíčka zamíříš a jak budem spolu v ráji, andělé nám zazpívají píseň, o níž stále sníš tam, kde něžně šeptá vřes: vzleťte, šťastní, ještě dnes opojeni žhavou láskou vzhůru, do nebes.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

290. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. Boží muka. (Xaver Dvořák)
  3. HRST KVĚTŮ. (Vladimír Frída)
  4. SÁM. (J. B. Polom)
  5. OSAMĚLÁ. (Josef Lukavský)
  6. U NÁS DOMA. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. III. Hledám tě, hledám, člověče, (Vítězslav Hálek)
  8. VÍC NECHCI BÝT... (František Kvapil)
  9. BÁSNÍKU „SLUNEČNÍCH HODIN“. (Petr Křička)
  10. Návrat na venkov. (Emanuel z Čenkova)