Divizna
Na kopcích pavlovských, Tabulkách, na Turoldě,
na svazích slunečných, kde sucho jest, ne vazko,
vzpřímena do výše jak vojín v dobrém žoldě,
divizno ztepilá, ty rozkvétáš, má krásko.
Pálavo nádherná, z čisté pláně čnějící,
na Dyje zákrutech lehký modravý nádech,
rozlehlé lučiny a stáda na nich spící,
ořechy, marhule, broskve ve vinohradech.
Vůz boha Helia den celý na obloze:
sic nelze uzráti ni Tobě, Ty má krásko,
ni broskvím, marhulím, ni ořechům, ni loze,
ó jižní Moravo, zem žárná, Ty má lásko!
[15]