Zří na mne hvězdy všecky,

Božena Benešová

Zří na mne hvězdy všecky, jak zřely tolikrát. Můj pohled, dlouho dětský, jak míval hvězdy rád! Teď jinak slavně je mi, když den mi řekl: rosť a svěř se černé zemi na milost, nemilost! Jak volám tebe z vroucna, můj milý, uslyšíš? Do dneška, do budoucna a stále blíž a blíž. Jak pýcha má se hroutí a síla roste z ní, když volám tebe k pouti po zemi polední. Však také ve dni zchládlém, kdy slunce umdlívá, buď za nejtěžším rádlem má ruka jako tvá! Zem černá volá: žijme, a sbohem hvězdám všem, než nejzlatější přijme nás věčným domovem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

851. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ekloga. (Beneš Grünwald)
  2. SVATEBNÍ. (Adolf Červinka)
  3. VI. Nebe je všecko pokryto mraky, (Adolf Heyduk)
  4. DNE NEMÁM... (Louis Křikava)
  5. DĚKOVNÁ PÍSEŇ (Božena Benešová)
  6. Jak za letního jitra... (Bohuslav Květ)
  7. V KOLIK HODIN NA LUKA... (Josef Václav Sládek)
  8. HŘBITOVE, HŘBITOVE... (Božena Benešová)
  9. RUBÍNY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Tak mám vás rád... (Xaver Dvořák)