Sál plný prudkého byl kvapíku(Na)
jak větru jarní les(Na)
v ní krev vřela zpěvem březnovým(Na)
opojné drahé dnes(Na)
A vnímal pohled její planoucí(Na)
lesk šíje roby šust(Na)
on chlapec ještě nevyřknutým snem(Na)
hoch nelíbaných úst(Na)
Pak řekla Pojď pojď se mnou do kola(Na)
než kvapík dozvučí(Na)
máš slyšet nejkrasší hlas života(Na)
v mém náručí(Na)
Však jeho neklid nevyřknutým snem(Na)
jen hlouběj potemněl(Na)
a z jeho úst těch nelíbaných úst(Na)
pak tichou prosbou zněl(Na)
Rci mi zda ten kdo hledá polobdě(Na)
smí oddati se hrám(Na)
Než kvapík dozvučel by laskavá(Na)
jak byl bych opět sám(Na)
Pojď tedy řekla pod hvězdnatou báň(Na)
ty který hledáš snem(Na)
snad pochopíš jak srdce dřímotné(Na)
se plní životem(Na)
A když již hvězdné nebe hledělo(Na)
na její mladý žár(Na)
on slyšel vzdech jímž dral se vášnivé(Na)
však siré duše svár(Na)
A pravil Sladko je mi s tebou být(Na)
až bolest má tu mdlí(Na)
já nestál dosud s duší sesterskou(Na)
tak v září souhvězdí(Na)
Já dosud nemoh svěřit příteli(Na)
s čím bojuji čím mru(Na)
dnes před tebou ty horká milostná(Na)
svou touhu rozestru(Na)
Tu usmála se žena jak by svit(Na)
kvetoucí v slunci štěp(Na)
pak však se smála jak by letěl sem(Na)
kvapíku prudký tep(Na)
Je li tvá touha květným kobercem(Na)
jen pozvi na ni vkroč(Na)
Však je li mlhou která stoupá jen(Na)
a neví kam a proč(Na)
nech ty mé nohy tance dychtivé(Na)
se vrátit v plesný šum(Na)
a sám své snivé mlhy stoupat nech(Na)
tu k němým nebesům(Na)
Mám rád tvůj úsměv a mám rád tvůj smích(Na)
já z obou cítím přec(Na)
jak tvého srdce křídla rozpiatá(Na)
klec bolí úzká klec(Na)
Vždyť tichý úsměv praví(Na)
rozumíš jak teskním v hlubinách(Na)
A výbušný smích dí jak zalkáním(Na)
kdo dá mi volnost a vzmach(Na)
Ó směj se jen mým slovům zmateným(Na)
a potupněji zas(Na)
já vím že čekáš hledáš nasloucháš(Na)
kdy boží k nám promluví hlas(Na)
Kde je tvůj Bůh ty duše sychravá(Na)
a kde je lásky žeh(Na)
když necítíš svou vlastní oddanost(Na)
plát v mojích pohledech(Na)
Ví každá žena a ví z prahlubin(Na)
že On je žárový proud(Na)
i jeho lásku k nám jen láskou svou(Na)
že můžeme rozžehnout(Na)
Což necítíš hvězdy i jarní ten sad(Na)
se spínat v čarovný kruh(Na)
a hořící srdce což nepraví Jemu(Na)
miluji tedy jsem Bůh(Na)
A tepleji vroucněji smála se zas(Na)
až člověk Bohem je jmín(Na)
až splývá pod hvězdnou oblohou(Na)
svit se svitem se stínem stín(Na)
Jak rychle bledne v plamenu(Na)
lesk hvězdný nebeský jas(Na)
Jak rychle v srdce zklamané(Na)
dere se pozemský mráz(Na)
A jaký ze rtů vychladlých(Na)
pak černý zasyčí ston(Na)
Kdo nesplnil zradil kdo porušil kruh(Na)
Já Ty Anebo On(Na)
I svěží úsvit úsvit dne(Na)
jak by teď propadal tmám(Na)
Bůh k nedocítění daleko(Na)
a každý člověk sám(Na)