Jakoby zarůstala Modrovousovou černí(Na)
tvář Prahy je temná a krutá a chladná(Na)
Z komínů nestoupá kouř(Na)
jen chuchvaly mlhy stoupají z díravé dlažby(Na)
zima se lepí na zavřenou hubu obitých vrat(Na)
a probodává siná těla všech(Na)
kterým hlad vypoulil oči(Na)
a kteří zuby dravčími drží si místa(Na)
majetek veškerý a sytost všechnu(Na)
své říjnové noci(Na)
Vltava zdálky jako zabitý krokodil(Na)
páchne všemi bezlesklými šupinami(Na)
a vítr nad ní ječí o smrti(Na)
Výkřik(Na)
jako zadušeného havrana poslední krákor(Na)
a pád(Na)
Pláč dětský do ticha a matek Proklatý zmetku místo konejšení(Na)
A potom jásot(Na)
Sláva Zas jeden omdlel z těch předních Pryč s ním a rychle(Na)
My čekáme čekáme čekáme dál(Na)
žlutý je chléb však přec je to chléb(Na)
shnilý je chléb však přec je to život(Na)
my čekáme čekáme čekáme dál(Na)
A když se dnilo sivým mžikáním(Na)
dne sychravého(Na)
ten chladem smradem hladem ztuhlý had(Na)
neviděl ještě otevřených vrat(Na)
neviděl slunce drát se zpod mračen(Na)
prapory ale(Na)
ty viděl již(Na)
jak vzdouvají se krvelačnou pýchou(Na)
Raduj se chátro nové vítězství(Na)
A byly černé jak je černý hlad(Na)
a byly žluté jako nenávist(Na)