BŘEZNOVÁ KRAJINA.

Karel Červinka

Dým z baráků a z bílých statků jak had se krouží soumrakem, a barvy plachetek a šátků zas pestří se ti před zrakem. Jdeš mlhou, jež se skorem lepí na ruce, ústa, oči tvé, a z pole, kde sázeli řepy, mhou ozvaly se koroptve. Kdos mluví v mlze. Čvachtá bláto, mhou černají se postavy, teď zaslechnul jsi: „Už jdou, táto!“ Ztich’ vítr, s ním hlas třaslavý. Však z lesa ze vzdálených strání mhou zaletěl až k tobě křik, zpěv, nový zpěv a hulákání a vřískavý zvuk harmonik. Mhu prostříklo pár žlutých bodů ze zapálených doutníků, že vracejí se od odvodu, jsi vyrozuměl ze křiku. Jdou kolem tebe. Bláto stříká, dav matek řadu zavírá. Jen jedna čeká a ta vzlyká, zrak v šedou mlhu upírá.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

166. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vězňové na procházce. (Stanislav Kostka Neumann)
  2. ŽHNE SLUNCE... (Karel Babánek)
  3. None (Karel Leger)
  4. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)
  5. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  7. RANNÍ VÍTR (Viktor Dyk)
  8. VYHOŘELÁ VES (Antonín Sova)
  9. HLIŇÁK (Josef Holý)
  10. Ballada o Andělce. (Antonín Sova)