Vězňové na procházce.

Stanislav Kostka Neumann

Jak chumle hmyzu na dně kalužiny, jdou líně ve skupinách v kalném vzduchu po dvoře, který páchne plný špíny, a z jejich slov jen kal dolétá k sluchu. Jdou, hovoří a odhazují sliny –, jdou v jednotvárném, zasmušilém ruchu; šat, na znamení bratrství vší viny, odporný stejně mají, plný puchu. A z každé tváře jiná bída zeje, ten proklíná, ten cynicky se směje –; jak průvod by to lidských běd byl v směsi. Však zdá se mi, že velké theorie jen sílí v bahně tom, jež tady hnije, ač aristokrat cit se toho děsí.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

564. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BŘEZNOVÁ KRAJINA. (Karel Červinka)
  2. Rokle pod lesem. (Antonín Sova)
  3. PAN (Jan Opolský)
  4. SAD. (Hermor Lilia)
  5. ŽÁR (Jan Opolský)
  6. Dojem z venkova. (Karel Hlaváček)
  7. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  8. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  9. Ballada o Andělce. (Antonín Sova)
  10. Partie ze Stražiště. (Antonín Sova)