MORAVA 1918

Božena Benešová

Všechny jarní šťavnaté hroudy, tisíci nenasycenými ústy k modrému nebi volají: Mír! Na báních vesnických kostelů za černých bezhlasých nocí vlají bílé prapory vášnivé modlitby: Mír! Vychrtlá zvířata v zanedbaných stájích, zhroucené stařeny v tmavých, zatuchlých jizbách všemi luznými sny o žlabu a lampě úpějí: Mír! Těžký a sirý je únor, nemožné toužení nese, nevsetých klasů a nenarozených dětí stesk prabytostný ve větru naříká: Mír!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

978. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI   Temní se kostelík i chlumec rozsochatý (Božena Benešová)
  2. ĎÁBELSKÁ SONÁTA. (Jan Opolský)
  3. HARMONICKÝ KLID PODZIMNÍHO VEČERA (Antonín Sova)
  4. ZÁJEZD AVARSKÝ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. USCHLÝ STROM. (Antonín Sova)
  6. HVĚZDA. (Hermor Lilia)
  7. XXI. Noční procházka. (Josef Svatopluk Machar)
  8. SMRT (Jan Opolský)
  9. ZE ŠERA KLÁŠTERŮ... (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. podzimní večer (Stanislav Kostka Neumann)