HVĚZDA.

Hermor Lilia

V oblohu prostoupenou stínem, nad nahotou kalné větve, laskavá kalužinka mokvá, sálá vlhké modrostříbro. Čím ponuřeji protmívá se noc, hrotitě sílí, tvrdší modř je milováním horoucna. Mluví opuštěným třepotáním, hovoří – mlčí; světelná hluš prolamuje ticho, mysl strmí k věci zalknuté. Jasnost mhourá, v bod přivírá se nechtíc býti, spaní projde hlavou. Zhuštěná noc jsou tvary stromů. Elipsa plyné záře kolem černého ovalu, v něm se houpe umytá krůpěj. Přeludně vzletí šíjovitou drahou; letí – stojí: drobný, stříbřitý duch v antracenu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

467. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  2. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PODZIMKOVÝ VEČER. (Karel Červinka)
  5. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  6. HARMONICKÝ KLID PODZIMNÍHO VEČERA (Antonín Sova)
  7. * * * Do prozářených mlh se dálný obzor tratí (Karel Nejč)
  8. SMRT (Jan Opolský)
  9. Jeleni říjí. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Doma (Stanislav Kostka Neumann)