Duše dětí.

Anna Simerská

Jsou duše dětí andělové bílí, již v obláčků se ukrývají jase a na chvíli se v žití naše schýlí, by vdechli v srdce blankyt hvězdných světů; pak znovu rozpínají křídla k letu a v hvězdný domov vracejí se zase. Jsou duše dětí konvalinek zvonky, jež v hloubce lesů vonný dech svůj tají a na chvíli jen útlé svoje stonky nám v srdce skloní – prchnou nazpět v lesy, tam mezi hedbáv mechů, mezi vřesy, kde paprsky si v rosných perlách hrají. Jsou duše dětí píseň skřivánkova, jež v oblacích se nad hlavou nám třese, a moře tepla, světla v sobě chová; na chvíli srdce lidské blahem zčeří, pak zapadne kdes v hnízdo v květném keři, neb vysoko se nad hvězdy až vznese. Vy dětské duše – andělové bílí, něžné jak drobných konvalinek květy, sladké jak písně, jež skřivani pějí, kéž kouzlo vaše do srdcí se schýlí a přenese v ně ony hvězdné světy, jichž světlé paprsky se ve vás chvějí.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

12. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY PRO HUDBU. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Nad kolébkou. (Adolf Heyduk)
  3. Vůně. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Serenada. (Jaroslav Vrchlický)
  5. S puklým srdcem. (Adolf Heyduk)
  6. POVZDECH. (Adolf Brabec)
  7. Zas, dítě, na tě vzpomínám. (Adolf Heyduk)
  8. NA DRUŽNÉ MORAVĚNCE (Otokar Březina)
  9. 8. Můj vonný lese! tvojí vábné šeři (Vojtěch Pakosta)
  10. None (Alois Vojtěch Šmilovský)