Leknín.

Anna Simerská

Nad tůní honí se černých mraků let, do vody kloní se leknínový květ, chvěje se, naklání stále k vodě blíž, černé tůně hloubka tvoří jeho říš. Hoře v duši klíčí jako smutný květ, domovem jenž v tůni, kterou míjí svět, kořeny tkví pevně v hloubce pod vodou, že je ani vichry vyrvat nemohou. Leknínu květ smutný v duše hlubinách teskně ze dna svítí v černých nocí tmách, hořem srdce mění v temnou vodní říš, kdež se květy sklání stále ke dnu níž.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

7. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. VE TMÁCH. (Karel Leger)
  3. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. Podobenství. (Svatopluk Čech)
  5. VOCE SECRETA. (František Leubner)
  6. Černé labutě. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na hřbitově. (Alfons Breska)
  8. LEKNÍN. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Rybník v mlze. (Jaroslav Vrchlický)
  10. TICHO. (Antonín Klášterský)