SEN.

Václav Hanka

Často zamyšlený v stinném háječku sny si sladké tvořím na svou divečku: Jak ji samu vidím v celé sličnosti, jak jí vyjevuji tklivé milosti; Jak se stydlivostí její líce rdí, na mne mroucího kdy mile pohledí; Jak jí ruku tisknu, jak se usmívá a jak milostí má duše okřívá. Jak se na drn sází v chládku vedlé mne, jak ji chtivě líbám, jak i líbá mne. Jak ji k srdci vinu žehnaje ten den, že mne s ní tak svedl – a v tom zmizí sen!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

149. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tvých očí svit. (Adolf Heyduk)
  2. 21. Komu jednou láskou blahou (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. MÚZE (Josef Kalus)
  4. XI. Ještě vidím, děvo, tebe, (Jan Vlk)
  5. 4. Blaženost lásky. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. X. Kdykoliv se mysl vine (František Ladislav Čelakovský)
  7. Odchod. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  8. Obět Ludovíčina. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  9. VANDA. (Otakar Červinka)
  10. 17. Jindy cit jsem choval vřelý (Karel Marie Drahotín Villani)