Hlad mořil židů lid a prorok řek(J5m)
To Hospodinův zasloužený trest(J5m)
že Saulem meč jenž v prsa vlastní vtek(J5m)
lid Gabaonitských dřív huben jest(J5m)
Jak ptal se David smířiti mám Pána(J5f)
a prorokova zněla odpověď(J5m)
By nestihla i tebe boží rána(J5f)
co z Gabaa chce lid vše konat hleď(J5m)
Když David jich se tázal v odvěť dali(J5f)
Kaž na Saulův by rod náš pomstou sáh(J5m)
až na živu by nikdo nezůstali(J5f)
po Israela dálných končinách(J5m)
To králi vhod i děl Buď hned co ždáte(J5f)
rod Saulův hrdý odvážný já dám(J5m)
nač déle ještě o své žezlo zlaté(J5f)
jich lstivých úskoků se báti mám(J5m)
Či nástrahám mám synův Berzillaie(J5f)
a synův Rezfy chabě podlehnout(J5m)
Nuž vezměte ať zbaven jsem té láje(J5f)
a vlastní na ní vykonejte soud(J5m)
A sedm reků s tváří plnou vzdoru(J5f)
ven z města vleče hněvný lidu tlum(J5m)
na dravou zvěří obývanou horu(J5f)
by sedm křížů vznesli k nebesům(J5m)
A Rezfy synové i Mikol děti(J5f)
jsou na potupný přibíjeni kříž(J5m)
co matek výkřiky jež krajem letí(J5f)
co úzkost jejich duší platna již(J5m)
A sedm křížů hrozných k nebi trčí(J5f)
zpěv křižujících rozléhá se v dál(J5m)
leč na svém loži choulí se a krčí(J5f)
mdlý sešlostí a strachem zbitý král(J5m)
I přišla noc tma objala vrch hory(J5f)
zpit pomstou domů rozprchl se lid(J5m)
a spal jen David nespal strachem chorý(J5f)
ač Jáhve smířen byl a národ syt(J5m)
Též Rezfa bdí a Mikol k srdci vine(J5f)
a těší ji ač vzlyk jí tlumí hlas(J5m)
proud horkých slz jí po tváři se line(J5f)
a od uspané snachy vstává zas(J5m)
A pěti synů Berzellaie pláče(J5f)
ta silná žena Saule a svých dvou(J5m)
tlum lačných havran nad hlavou jí kráče(J5f)
a vlci o mrtvoly s ní se rvou(J5m)
Leč více bolí srdce těžké rány(J5f)
než rány od vlků a od vlčic(J5m)
nechť v tvář ji klovou krkavci a vrány(J5f)
přec duše křižovaná trpí víc(J5m)
Vzdor kletba lítost žal ji srdce klíní(J5f)
svou vlastní hlídajíc i Saula krev(J5m)
jak žebračka se přiodívá žíní(J5f)
leč nachem králů hoří její hněv(J5m)
Tak brání dravcům s nimiž v boji úpí(J5f)
od chvíle žně až déšť když na zem pad(J5m)
ni vlk ni šakal nesměli ni supi(J5f)
jich těly dravčí ukonejšit hlad(J5m)
Sem k supům volá sem vy hrozní ptáci(J5f)
sem na mou hruď v ní žal a hněv se zlíh(J5m)
sem vlci sem ať matka v prach se skácí(J5f)
jen netkněte se drahých dětí mých(J5m)
Sem ke mně leťte krví mou a svaly(J5f)
můž rod váš veškerý být na vždy syt(J5m)
mé ruce silny u mrtvol se staly(J5f)
že mohly by i krále zardousit(J5m)
Leč stydno je mi utýrané ženě(J5f)
tu Davidovu obejmouti hruď(J5m)
a sevříti ji divě roztouženě(J5f)
tož živ leč strachem na smrt týrán buď(J5m)
Pán chce to říkáváš co sám chceš míti(J5f)
a lid se chví ač ví že vše je klam(J5m)
vždyť pomstou divokou tvůj zrak se nítí(J5f)
Bůh otec všech zlým Jehovou tys sám(J5m)
Dál páchej svoje ukrutenství sterá(J5f)
a hlásej v lid žes činil Pán co chtěl(J5m)
leč rci znáš boží přikázání která(J5f)
by matkám král stkvost dětí zabíjel(J5m)
Ne tož ať hrůzy tebe obkličují(J5f)
ať předěsí tě běsný Belial(J5m)
ať pekla vichrové ti v srdce dují(J5f)
ať dýmem chřípí božích mřeš msty král(J5m)
A Rezfa lká a sedm křížů hlídá(J5f)
a v dálku plaší lačnou zvěř i káň(J5m)
z úst stéká krev a kletba na Davida(J5f)
Cos konal mně i s tvým se rodem staň(J5m)
Ať na kříži mře v láji krvebrodné(J5f)
tvůj nejvzácnější květ jejž vydá rod(J5m)
meč sedmerý ať v matky hruď se vbodne(J5f)
jak mně meč sedmerý se v srdce vbod(J5m)
Ó běda běda běda hrozný králi(J5f)
jsi trůnem jist leč záhy zhyneš věz(J5m)
Tlum černých mraků k vrchu hnal se z dáli(J5f)
a z nich jak zlatý had blesk níž se snes(J5m)
A strávil kříže Rezfa padla k zemi(J5f)
před zvěří zlou svůj zachránila rod(J5m)
jenž sedmi ptáky vzlét a perutěmi(J5f)
jak padlý sníh se vznášel na východ(J5m)
A kde dřív stála dřeva vzňata bleskem(J5f)
plál velký zlatěmlhovitý zjev(J5m)
kříž oblačný a zářil slunce leskem(J5f)
a jemu u pat krotl bouře řev(J5m)