Otec k dítkám.

Adolf Heyduk

Milé děti, ještě posud věřím, že nás pán bůh z všeho vysvobodí, já to snad už žitím nevyměřím, než se onen mesiáš nám zrodí, ale pravím, po celém že světě lidé najdou lásku v zlatém květě, která srovná k samovládci sluhu, od paláce jdoucí na pláň k pluhu. Neboť rychlej, než-li blesk a bouře, smýšlení se v lidstvu často mění, kde stál chrám, tam rozvalin jsou kouře, a kde noc, tam na rychlo se dení, krev tu rázem čile vřelá proudí, mečem pravdy skutek hanby soudí, aby srdce jednou vykonalo to, co ujařměno v srdci spalo. –

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

202. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Povstaň jednou opět v tuto dobu (František Sušil)
  2. Co páni jsou! (Hynek Grunert)
  3. Vidím svoje štěstí. (Růžena Jesenská)
  4. XLIII. Já přemnohé již oželel (Vítězslav Hálek)
  5. Čas se mění. (Adolf Heyduk)
  6. Moderní Parky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. IX. Ó vlasti moje, Moravo, (Alexandr Balcárek)
  8. XLI. Když se kolem ohně (Adolf Heyduk)
  9. 281. Kdo ctí národ, všeho si rád všímá, (Jan Kollár)
  10. Jen začátek! (Adolf Heyduk)