Vrba.

Adolf Heyduk

Slyš, sever na varhany hraje kdes v lese, buků list kde svát, mdlá vrba vody u pokraje šat svléká už a touží spát. A zdřímne brzy, usne záhy, až sníh jí bude v kadeř vát, zda o dnech plných sladké vláhy a ptácích bude se jí zdát? Zda rozhárá chlad její krve v čas z dálky vrátivší se jih, a pták, jenž opustil ji prve, zas hnízdit její ve větvích?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

175. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VERŠE. (Bohdan Kaminský)
  2. Mlhy. (Adolf Heyduk)
  3. První sníh. (Rudolf Bort)
  4. Adagio. (Antonín Klášterský)
  5. USÍNAJÍCÍ ZEMĚ. (František Taufer)
  6. Na dvéře bytu básníka, který nebyl doma, když jsem ho navštívil. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Předtucha jeseně. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Tucha probuzení. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Duma zimní. (Adolf Heyduk)
  10. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)