Slovenčina.

Adolf Heyduk

Jaj, ta řeč slovenská – horský pramínek, vínem žíznivému, pro chorého lék; útulná jak věrné dítě k matce, když se troudí – a jak krásná, když v zpěvánkách z plné duše proudí! Ach, ta řeč slovenská víl překrásný roj, slunéčkem je protkán bělořasný kroj, stejnoměrem vystupují z křišťálného toku, na rtu plno sladkých žertů, plno slzí v oku! Ach, ta řeč slovenská úměrnosť i lad, každé její slovo vůně plný sad; v přitlumeném povzdechnutí bouř tajemných přání, ale dvoje nebe lásky v bočkův objímání! Mátě slovenčina plnou, milou tvář, jako máť Kristova nad hlavěnkou zář, je průsvitná jako rosa v liliovém loži, a tak hluboká i čistá jako slovo boží. Ach, ta slovenčina – svatá řeč, to vím, ta jazykem věru není světovým, jestli se však v nebi anděl zpěvem bohu vděčí, nesmí on mu jinak zpívať než slovenskou řečí.

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

56. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Společný vzlet. (Adolf Heyduk)
  2. Útěcha. (Adolf Heyduk)
  3. Bystřická krajinka. (Adolf Heyduk)
  4. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  5. Jen to. (Adolf Heyduk)
  6. None (Rudolf Pokorný)
  7. Poslání na Slovensko (Jan Neruda)
  8. Královna. (Adolf Heyduk)
  9. Slovenská píseň. (Adolf Heyduk)
  10. Výlet ptákův. (Adolf Heyduk)