Pěkný zpěvník.

Adolf Heyduk

To Slovensko milučičké zpěvníček je zlatý, od sta let už poděděný bez vady a laty; každý lístek jen se mění, píseň k svému potěšení píše veň Duch svatý. Každé srdce lístek jeden – jaj, to pěkná kniha, žal i radosť, jak co přijde, lístky čte a zdvihá; tu veselosť v hodokvase, tamo hejno smutků zase, jenom se to mihá. Ten zpěvníček, divný věru, kolískou je bolu; v ní tak mile kolísává kvítka svého stvolu – v sladká slova obléká je, až blaženství s mírem hraje čelek na přestolu. Zapláčouli, hned těch slzí čeleď průsvitavá do perliček promění se, ňádrům zdoby dává: hned jsou plesem bědné kvilby. Aj, kdo v ráji smuten byl by, bůh kde zasedává?

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

123. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slovenská píseň. (Adolf Heyduk)
  2. Z potulek. I. (Rudolf Pokorný)
  3. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  4. I. Hoj, hoši! píseň divokou, (Adolf Heyduk)
  5. Učiněná píseň. (Adolf Heyduk)
  6. 104. Tu sem někdy první cítil radost, (Jan Kollár)
  7. Jindy a nyní. (Adolf Heyduk)
  8. Chudá dědinka. (Rudolf Pokorný)
  9. Na Osikově. (Rudolf Pokorný)
  10. Za východu slunce. (Rudolf Pokorný)