IV. Míjejí dnové března.

Adolf Heyduk

je dno března(Na) Slunce se posud neusmálo(Na) od severu duje ost tr(Na) ach kde že jest jaro(Na) V ústrety kráčí mi (Na) usmí se(Na) tváře jak že mu kvetou(Na) hle na mne(Na) hlubokým černým okem(Na) Co se to je(Na) Hle z hloubky dětského oka(Na) jaro se kouzel směje(Na) Jaro jaro(Na)

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

51. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cestou z jara. (Antonín Klášterský)
  2. 14. Den k večeru se chýlí, (Karel Babánek)
  3. Duma nad založeným květem. (Adolf Heyduk)
  4. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. SOTVA ŽE PRVNÍ PAPRSK SPAD’. (Antonín Jaroslav Klose)
  6. MLADIČKÉ JARO. (Bohuslav Květ)
  7. JARNÍ MELODIE. (Antonín Klášterský)
  8. Touha po fialkách na podzim. (Zikmund Winter)
  9. BOŽE. (František Kvapil)
  10. XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen, (František Leubner)