XLIII. Luh voní vadnoucím kvítím,

Adolf Heyduk

Luh voní vadnoucím kvítím, je parný den, vlaštovky honí se sem a tam po zlatých muškách, vzduch je pln těžké rozkoše. Na západu vstává a roste černý mrak, strašidlo velké, nadýmá se, mumle, vyvaluje oči, metá z klínu prameny vláhy. Květy na luhu i na stromu hlavách chvějí se, slzí, usmívají se v slzách. Z daleka blýská se řeka v slunci, země i nebe se smějí, v náručí slunce země výská.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

757. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lesu. (Adolf Heyduk)
  2. Jeseň v jaře. (Adolf Heyduk)
  3. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  4. Jarní (Xaver Dvořák)
  5. V tichu svátečním. (Vojtěch Pakosta)
  6. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  7. XIII. Střemchy už kvetou, (Adolf Heyduk)
  8. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  9. JARNÍ NEDĚLE. (Alois Škampa)
  10. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)