VII. Slunečními paprsky

Adolf Heyduk

Slunečními paprsky napršely anemonky do lesa snětí; plno jich na ňadrech děv, plno jich v rukou dětí. U kříže v cestě hoch postať štíhlá pohlíží na cestu v lesy, v ruce má fialek kytku, pohlíží k děvčat směsi, na čapce bezovou snítku; děvčata kříži se vyhla. Obešla velikým kolem, ta jeho přímo šla polem; smutně hoch za ní hledí, rtové mu chvějí se bledí, pod kříž svou kytici klade; s kyticí vadno mu srdce mladé.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

194. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Horský květ. (Emanuel z Čenkova)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. BĚLA (Adolf Heyduk)
  4. Vzhůru, nivo rozespalá! (Adolf Heyduk)
  5. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  6. HORSKÝ JONÁK. (Adolf Heyduk)
  7. POUŤ NA HORÁCH. (Ladislav Arietto)
  8. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  9. ZÁMĚNY. (Adolf Heyduk)
  10. Cestou z domova. (Alois Škampa)