Pojďte ke mně, sklíčení!

Vilém Ambrož

Netruchli, když rány bolné lidská zloba usoudí ti: ruce Páně službovolné jmou se rány vyhojiti. Dbej ty jenom hlasu Páně, sklíčené jenž volá k sobě, s důvěrou jdi k nebes bráně, unikneš vždy světa zlobě. Pán ti podá občerstvení, láskou svou se k tobě skloní, setře slzu, v rozechvění bolném již tvé oko roní. Do strápené duše vleje milosti své mocnou těchu, láskou svou tě rozehřeje při posledním při povzdechu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

181. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  2. MRAMOROVÝ PALÁC. (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Co ještě zbývá. (Alois Škampa)
  4. XXIII. Marji. (Gustav Pfleger Moravský)
  5. ŽÁRLIVÝ (Arnošt Procházka)
  6. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)
  7. 14. Aj! ty nadšený, jonácký pěvče, (Matěj Havelka)
  8. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)
  9. V Děmanovské jeskyni. (Rudolf Pokorný)
  10. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)